Kořist

Už mě stopují druhým dnem a pořád se jich nemůžu zbavit. Stále slyším jejich vytí. Když se jen na chvilku zastavím, jejich vrčení je hned blíž a blíž. To temné vrčení mi vibruje v uších, přechází do kostí, sestupuje páteří a nutí nohy do dalšího běhu. Házím za sebe firewally a spamovací bomby, ale marně. Stopovací program Wolf 3.2 se... >>>

Kde je zakopána kočka?

Paní Šoupalová seděla u stolu v kuchyni a počítala si finanční rozpočet na tento týden. Její muž ležel na gauči před televizí a  spokojeně chrápal. Oba manželé byli už v důchodu. Paní Šoupalová potřebovala spočítat, co si ještě mohou dovolit koupit než přijdou nové složenky na důchod. Potřebovala složit jídelníček na zbývajících devět dní. Paní Šoupalová byla vyhlášená kuchařka, ale teď přemýšlela,... >>>

Výsadek

Jen co jsme nastoupili do výsadkového modulu, seržant začal řvát: „Tak jedem hoši, jedem, jedem! Žádné flákání kurva!" Plná výstroj váží snad tunu, ale dole na planetě by to neměl být problém díky menší gravitaci. Ještě že tak. Seržant stále křičí. Když probíhám kolem něj, poprská mi hledí taktické helmy. Je to debil. Ale máme ho rádi. Vždycky ví, co... >>>

Odvaha a naděje

Podíval se do slunce. Možná naposled. Pomodlil se. Naposled. Potěžkal svůj oblíbený meč. Zářil na slunci a na okolní zem házel roztomilá prasátka. Zkusmo jím máchl vzduchem. Chladná ocel sladce zasvištěla. Tento zvuk už poslouchalo osm generací válečníků před ním. Byla to krásná práce. Ještě s ním nikdo nikdy neprohrál. Nikdy.

Měl nepříjemný pocit, že ode dneška to už nebude... >>>

Honza Vojtíšek: Autobusák

Stezka odvahy

Nad údolím se pomalu rozpouštěla ranní mlha a první sluneční paprsky se začaly opírat do plachet stanů. Osadníci se začínali probouzet. Toto místo nese prapodivný název „Záhořovo údolí“. Končily prázdniny, jedno z mála období v roce, na které se školou povinná mládež moc těší. Mlha z údolí už skoro zmizela a v táboře začínal další den. Z ptačí perspektivy to... >>>

Čekání v mlze

Před třemi dny: začalo to tak nenápadně, až jsem si toho zpočátku vůbec nevšiml. Byl jsem doma a bylo takové ticho. Nikdo mi nepsal, nikdo nezazvonil. Seděl jsem v práci, ale nikdo nepřišel. Po cestě v noci domů jsem nikoho nepotkal. Asi náhoda, říkal jsem si.

Poslední dobou si okolí moc nevšímám. Mám co dělat sám se sebou. Stále zahleděný do sebe, hlavu... >>>