Skoro všichni jsme si tady stěžovali, jak ten čas letí a jaká je to hrůza. Taky bych mohl. Proč by ne. Ale stejně to ode mě všichni slyší zleva zprava, takže si to odpustím. Musím se však přiznat, že letos jsem měl s psaním tohohle bilančního textíku víc práce, než obvykle. Dlouho jsem dumal nad tím, co mě vlastně letos tak zklamalo nebo nakrklo, abych to tu musel nějak ventilovat. Nevím, čím to je. Možná mám více zkušeností a lépe se špatným věcem předem programově vyhýbám. Těžko říct. Vlastně ani v době, kdy píšu tento úvod, v tom nemám zcela jasno. Uvidíme.
Best of
Moje první herní konzole
Kdo by řekl, že si konečně na stará kolena pořídím herní mašinku. A ještě k tomu takovou, která to má skoro za sebou. Hurá mám Playstation 3! Po dlouhé době mě to hraní zase baví a k nelibosti některých a navzdory pracovním povinnostem u něj prosedím většinu volného času. Jako malé děcko. A to už jsem se před časem bál, že jsem z videoher vyrostl. Hned od prvních chvil jsem si do paměti vyvrtal pořádné díry zaplněné skoro nejlepšími herními zážitky.
Letošní filmová nadílka
Nejsem sice takový filmový maniak jako někteří, a ti samí se mnou možná souhlasit nebudou, ale letošní nadílka filmů byla skvělá. Když už jsem do kina zavítal, byl jsem nadmíru spokojen (pokud to teda nebyl zrovna zdlouhavý homo film ze škatulky francouzského artu). Vlk z Wall Stret, Strážci Galaxie, Na hraně zítřka, Interstellar, vlastně i ten třetí Hobit a jako třešnička na dortu dokonalá Zmizelá. Letošní sezóna ukázala, že i blockbuster nemusí být kravina.
Hellboyova Pekelná Knižnice
Dobře. Nebudu úplně originální, ale tuhle nádhernou monstr knížečku prostě musím zmínit. Nic mi takhle ke konci roku neudělalo takovou radost. Nemůžu se nabažit těch voňavých a úžasně barevných stránek a jen se pořád bojím, že si je poslintám. Na druhou stranu je to macek značně nepraktický. Na břiše dělá modřiny a ve vaně ho číst nemůžu, protože by mě stáhl pod hladinu. A tam by mě ani Abraham Sapien nezachránil… Ať žije Comicscentrum!
Fuck of
Víte co. Budu ještě větší rebel, než Kywi ve svém článku. Ať si lámu hlavu sebevíc, nic zásadního k poplivání mě nenapadá. Nebo se tu mám veřejně stydět za našeho prezidenta nebo hořekovat nad tím, jak mě dokážou vytočit komentáře ve většině diskuzí? Válka konzolí. Antijablíčkáři. Radikálové. Fronty u pokladen. Proč si kazit náladu. Práci mám skvělou, zdraví slouží, rodina poslouchá… Asi jsem šťastný člověk. Omlouvám se.
