Konec roku je již tradičně obdobím různého bilancování a hodnocení. I na Vlčí boudě jsme se rozhodli, že tento sumář neponecháme jen tak. Požádali jsme všechny naše autory, aby se i oni vyjádřili k tomu, jak uplynulých jedenáct měsíců vidí svýma očima. Uvidíme, jak se jednotlivci tohoto tématu chytí a jak budou (či nebudou) sdílní. Samozřejmě i v prosinci může ještě dojít k nějakému zásadnímu překvapení, ale nějakou představu by člověk už měl mít. Navíc není nic příjemnějšího než si uvařit grog a v předvánočním shonu si trochu popřemýšlet nad tím, co vám samo o sobě udělalo nějakou radost. Ale nechtěli jsme být jen pozitivní lidičky a taky jsme chtěli naznačit, co nás na druhou stranu zklamalo, co nás mrzí nebo co nám prostě přišlo líto. Opakem takové bestofky je pak samozřejmě fuck of. Nejde nám o to, abychom jednotlivá díla poslali rovnou do anální dírky, ale abychom opět jen upozornili na to, že tohle prostě není nic, z čeho bychom chtěli tančit skočné reggae. Je třeba si uvědomit, že všechny názory jsou zcela individuální a dokonce i staré pořekadlo říká něco o stech lidech a stech chutích. Snad se budete bavit společně s námi a pokud budeme mít rovněž bilanční náladu nebo nám budete chtít oponovat či s námi souhlasit, tak nám neváhejte napsat!
Best Of:
Félix J. Palma – Mapa času (kniha)
Bezesporu (tudíž nejen dle mého gusta) jedna z nejlepších a nejzajímavější knížek letošního roku. Příběh o cestování v čase, který v sobě má detektivní náboj a kulisy viktoriánské doby. Navíc jednou z hlavních postav tohoto románu je spisovatel H.G. Wells, ale setkáte se i s jinými romanopisci té doby. Félix J. Palma důmyslně vymyslel pointu příběhu, která vás strhne, ale zároveň vždy v momentu, kdy už máte pocit, že jste jí přišli na kloub, otočí kormidlo děje někam úplně jinam. Hraje ji nejen s postavami svého románu, se slavnými lidmi té doby, ale především se samotným čtenářem, kterému během četby připraví nejedno milé překvapení. Ve finále vám ani nebude vadit, že je do tohoto příběhu zahrnuta osudová láska a že místy jeden z hrdinů uvažuje jako v těch nejromantičtějších filmech. Všechno do této románové skládačky totiž zapadá naprosto famózně. Mapa času je mým žhavým tipem pro dlouhé zimní večery!
Pěna dní (film)
Recenze na Pěnu dní se již na Boudě objevila, takže se nebudu zbytečně rozepisovat. Pokud máte rádi filmy, které nemají plochý děj, něco se v nich děje a jsou i z vizuálního hlediska po čertech přitažlivé, tak tohle je přesně váš šálek čaje. Navíc dobrý francouzský film se nemá problém vyrovnat tomu nejlepšímu ze záoceánské produkce a vesměs ještě trpí pointou, kterou musíte najít. Tohle je přesně to, co určitě stojí za vidění, pokud máte zrovna náladu na něco, u čeho se chcete soustředit a užít si to.
Soví tribunál / Soví město (komiks)
Tímto dvoudílným komiksem nám americký scénárista Scott Snyder dokázal, proč je v Americe považován za patřičně zářící hvězdu. První díl Soví tribunál jsem zrecenzoval na KoCoGeLu a recenze Sovího města se již objevila tady na Boudě. Také není moc nad čím váhat, Batman je jednoduše superhrdina s velkým „S“ a jeho autoři v tomto případě vytvořili příběh s velkým „P“. Je to skvělý pocit vidět zase po čase Batmana v plné síle a formě a v příběhu, který je napínavý jako malé trenky.
Fuck Of:
Světová válka Z (film)
Nemyslím si, že ty tohle byl nejhorší film roku, ale občas se stane, že jednoduše musíte něco vybrat. Nemám pocit, že bych se díval vyloženě na nějaké odpady, které by žánrově souvisely se zaměřením našeho serveru, takže Babovřesky jsem sem dát nemohl. Trailer vypadal hustě jak lesní med a Bradíka Pittů taky zkousnu, takže jsem absolvoval výlet do oblíbeného zombie žánru. Ale ouha, po skvělém začátku se najednou vše jaksi… pokakalo. Z hlavního hrdiny, který měl být „jen“ specialistou na řešení krizových situací, se vyklubal superman jako svině. Chránil ho celý Mossad, s neovladatelným letadlem spadl přesně tam, kam potřeboval, jen si vytáhl šrapnel jak kost mamuta z břicha a pokračoval ve své misi. Zrovna když jel na návštěvu Izraele, tak do té doby pravděpodobně němý dav začal trylkovat, a tím způsobil letargickým zombíkům akční záchvat a ti vyrazili zničit svět. No prostě až neuvěřitelně přemrštěných situací najdeme v tomto snímku opravdu hodně. A to jsem pominul nejkomičtější scénu, kdy jakýsi expert a jediná záchrana lidstva ještě před pořádnou akcí uklouzne na schodech a je tak šikovný, že si prostřelí hlavu. Ale nebojte, otevřený konec signalizuje potencionální druhý díl!
Václav Šorel: Vzpoura mozků (kniha)
Je to blbý pocit, když se vám kazí vzpomínky na dětství. Bez mučení přiznávám, že Vzpoura mozků byla jedním z mým kultovních abíčkovských komiksů. Když jsem s dozvěděl, že jej Václav Šorel přepisuje do románové podoby, těšil jsme se jako puberťák na slíbenou kopulaci. Jenže… podrobnou recenzi jste si mohli od Hanzmana přečíst tady na Boudě a já to v recenzi pro XB-1 viděl v podstatě podobně. Z napínavého akčního komiksu se stala podivná cyber lovestory, která jednoduše zranila mé srdce patřící tomuto kdysi vynikajícímu příběhu…
Ediční komiksové plány BB/artu 2014
Druhý crewní podcast nedávno vzbudil velký rozruch. Martin Buchal v něm představil plány nakladatelství na příští rok. Hlavním problémem je pozastavení více rozjetých komiksových sérií, z nichž některé mají těsně před závěrem. Prý bude rok 2014 rokem nádechu nakladatelství. Doufám jen, že to nebude jako v letech 2003/04, kdy nakladatelství pozastavilo evropské komiksové série, jejíchž pokračovaní se fanoušci již nikdy nedočkali. To se z období nádechu stalo období povzdechu…
