Po smrti prezidenta Kennedyho truchlí celý svět, ale místo obyčejného zamáčknutí slzy nad zesnulým Johnym, který pomohl vyřešit krzi s Kubou, a vedl dlouhé mocenské natřásání atomového peří na bratry ze Sovětského svazu, propadá většina obyvatel modré planety do hysterického pláče, protože se jim z vylitého kafe, z pračky, ze záclon a z jíných nepravděpodobných míst, zjevují jejich zensnulí (ne)přátelé, a vyčítají jim všechny přešlapy ve společné koexistecni. A pokud je něco zvláštního v sousedství, koho zavoláte?
Tommy Donbavand rozhodně už na první pohled nevypadá jako standardní autor, spíš jako nadstandardní geek. Narodil se v roce 1967 v Liverpoolu, v Anglii, a na ostrovech je znám především jako autor dětských knih. Ve svém životě pracoval jako klaun, bavič v letním kempu nebo v divadle, ale nejvíce se proslavil pod pseudonymem B. Strange, při psaní knižní série Too Ghoul For School o dětech, které se na své škole dostávají do křížku s paranormálními jevy. Později se proslavil, opět dětskou, třináctidílnou knižní ságou Scream Street. Příběh vypráví o chlapci jménem Luke Watson, jehož rodina je nucena se přestěhovat na tuto zvláštní, ale bezpečnou ulici podivínů poté, co se Luke začne měnit ve vlkodlaka. Mladý chlupáč si tak rychle nachází přátele, kteří nejsou o nic méně podivní, než popelář před domem v devět večer – egyptská mumie a upír.
Kdo si snad nějakým zázrakem pamatuje z čítánek říkanku od Jana Vodňanského “Kakao se rozlilo”, ať raději rychle odvrátí zrak, neboť si díky knize Závoj smutku, uvědomíte, že v každé louži, kávě, kakau, zácloně a nebo pohozeném spodním prádle u postele, se může objevit vaše zesnulá babička nebo jiný nepřeživší příbuzný – včetně zvířat (země buď lehká třem křečkům, které jsem pochovala). I přes to, že je autor knihy přednostně tvůrcem dětským, neznamená to, že se u Závoje smutku nebudete bát. Popisky scén sice nejsou nijak složité, ale možná právě kvůli své jednoduchosti z nich mrazí, a čtenář velice rychle začne přemýšlet nad tím, kdo že by se mohl zjevit jemu. S kým má nevyřízené účty, anebo komu by měl co nejrychleji zavolat. Kniha má příjemnou, akční dynamiku. Rozhovory mezi Doctorem a Clarou mají šmrc, spád i vtip, což je něco, co bohužel některé skutečné epizody v televizi postrádají. Nápad jako takový není originální, halucinace mrtvých a vysávání myšlenek jsou whovianům události důvěrně známé. To ale nevadí, protože osobně musím uznat, že se mi kniha líbila víc, než leckterá staronově odvysílaná epizoda z pera mocného guru Stevena Moffata.
I když dějově nepřináši Donbavand žádnou překvapivou novinku, musím pochválit nakladatelství Jota nejen za odvahu knihu vydat na českém trhu (konečně!), ale musím také souhlasit s nepřeloženým názvem Doctor Who, namísto dabingově známého Pán času (jenž, uznejme, připomíná víc název pseudohistorické knihy, z níž se stejně nakonec vyklube středověké porno). Kniha je tištěna v pevné vazbě, na hrubém papíře, a psaná s velkými písmeny, tím pádem se dobře a rychle čte, a přitom dále v poličce působí jako solidní výtisk hodný uchování.
