Ten, kdo někdy četl cokoliv od Chiny Miéville, rozhodně nemůže tohoto britského autora podezírat z toho, že nad svými příběhy nepřemýšlí. On zkrátka nenapíše příběh bez slušného nápadu, ve kterém se dějí obyčejné věci. A aby toho nebylo málo, rozhodně svůj příběh nezasadí do generického světa, který bychom si mohli splést s tím, co vidíme doma z okna. Kdepak. U jeho postýlky kdysi stály snad všechny myslitelné sudičky. Je to chlápek neustále překvapující nápady.

Román Kolejmoří není výjimkou. Však jinak by ho snad ani nakladatelství Laser-Book nezařadilo do skvělé edice New Weird. Tak schválně. Kolejmoří se odehrává ve světě, ve kterém není život zdaleka jednoduchý. Roztroušené zbytky civilizace žijí na od sebe vzdálených ostrůvcích. Nad hlavou jim visí zóna plná jedu a létajících monster. Ten, kdo by čekal kolem ostrůvků moře, bude překvapen. China by tam něco tak fádního jako moře nedal. Tento rozsáhlý prostor vyplňuje rovná planina plná prachu, písku, kamení a kolejí. Prakticky celá pláň je poseta nekonečným spletencem kolejí a výhybek, po kterých se jako koráby na moři prohánějí vlaky. Vlaky osobní, nákladní, obchodní, vojenské nebo lovecké. Vlaky všech druhů, typů a tvarů.

Na jednom takovém jménem Médés slouží svou první službu mladý Šam ap Súrap. Jeho vlak je na lovu. Určitě se ptáte, co tak asi může takový vlak mezi pražci lovit. Krtky. Kolejmoří tito tvorové obývají v obrovském množství. Od druhů malých jako krysa, až po několika tunové potvory. Právě takovou jednu loví kapitánka Médea. Nahání ho už několik let, poháněna slepou touhou po pomstě. Říkal tady někdo něco o Bílé velrybě? Šam tak zažívá dobrodružství plné nástrah a na jeho konci nejenže dospěje, pozná smrt i lásku, ale hlavně příjde na kloub jedné dávné záhadě.

Román Kolejmoří je svěžím a svižným dílem, které sice neoplývá takovou filozofickou hloubkou jako třeba Nádraží Perdido, ale neznamená to, že by se u něj i náročnější čtenář musel nudit. China opět předvádí bohatost svého jazyka, který tak skvěle umí potrápit každého překladatele. Překvapuje tak zábavnými novotvary. Zajímavé je použití znaku "&" místo spojky "a". Osobně jsem si sice myslel, že je to tisková chyba, ale i to má svůj účel i význam podtrhující nápaditou atmosféru celého světa.

04.png

O autorovi
Karel
Šéfredaktor

Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času. I kdyby měl den dvakrát tolik hodin, stejně bych nestihl vše, co bych chtěl. Těžký je to život...