Už je to tady! Další Živí mrtví Roberta Kirkmana. Nakladatelství CREW, z důvodu úspěchu na českém trhu, slibuje letos čtveřici svazků a vypadá to, že je dostaneme. Šestnáctý díl na sebe tedy nenechal dlouho čekat a s podtitulem Ten velký svět přináší další příběh a putování nesmrtelného Ricka a jeho skupiny přeživších ve světě, schváceným zombie apokalypsou. Patnáct dílů jsme sledovali útrapy a četná rozhodnutí, které museli naši hrdinové podstoupit, aby zakotvili v rádoby klidné komunitě lidí, kde se pár posledních sešitů flákají a řeší různé osobní démony. V šestnáctém díle se konečně pořádně podíváme i mimo tuto komunitu a opět si ověříme, že naše parta není zdaleka jediná, která v tomto nehostinném světě přežívá. A představte si, že za to všechno může Ježíš. Vskutku.
Série Živí mrtví je svým způsobem jedinečná. Doposud vydané díly by se dali rozložit na tři hlavní příběhy. Z počátku dokázala udržet pozornost zejména díky neskutečnému návalu zombíků a kolikrát protřelostí Rickovy skupiny. Byly to díly akční. Druhá třetina nás poctila úžasným thrillerem o Guvernérovi, jednom psychopatickém a paranoidním zmrdovi. V poslední pětici svazků se vynořil příběh jakoby jiný, nový. Objevila se “mírumilovná” osada - komunita lidí, rádoby v bezpečí. Začali jsme více poznávat samotné jednotlivce tak, jak se v průběhu času změnili a vnímání The Walking Dead jako zombie dramatu šlo stranou. Víc se řešilo, málo konalo. I těch chodících mrtvol ubylo. Takový Dallas nadruhou. Tady se přiznám, že u některých dílů jsem spíše trochu zuřil, i když jsem stále doufal, že k tomuto všemu měl Robert Kirman důvod.
Šestnáctým svazkem otevíráme třetinu další - čtvrtou (chcete-li). Rick se svou skupinou sice pořád žije v osadě, nicméně vypadá to, že jim docházejí zásoby - jak jídlo, tak munice. Okolní oblast již mají kompletně vyrabovanou a najít dlouhodobější řešení se zdá být těžké. V tom se ovšem objeví Ježíš. Ten ovšem není známý křesťanský spasitel, ale pouze další přežívající osoba, sama takto titulována. Ježíš prozradí, že poblíž oblasti Washingtonu se nachází několik dalších podobných osad a projeví své obchodní zájmy Rickovi. To by ovšem nebyl náš černobílý Rick, který nikomu nevěří a způsobem svým vlastním se společně s okleštěnou skupinou nejlepších charakterů vydává na pouť do Ježíšova domova.
V uplácaném ději se tak najednou stane zvrat v podobě Rickova uvědomění, že je třeba začít budovat civilizaci a ne jen přežívat ze dne na den. Rickovy proslovy v knize se zdají být trochu “nerickovské”, i když je poznat, že stále je to ta silná osobnost, které všichni zobou z ruky. Samotný Ježíš je konečně zajímavá vzpruha do umírněného příběhu a jeho sebevědomé vystupování a akční projev mi dost připomíná nástup Michonne, která se zdá již trochu nudná. Rutinní “čištění” zombíků po cestě do nové osady už nedokáže nijak překvapit. A evidentně se zombie stali jakousi nutnou nepříjemností, nikoli smrtelnou překážkou, kterou byli, i když nezapomínejme na ně. Veřím, že ještě dokáží našim hrdinům pěkně zavařit. Celá parta se po depresivních výlevech posledních dílů začne chovat jaksi víc racionálně, jakoby Kirkmana políbila nová múza a začal psát příběh úplně nový. Z dostupných originálních informací jsem netrpělivě doufal, kdy už se konečně objeví linka s Neganem, jakožto největším záporákem, se kterým se má Rick setkat. Konečně můžu prohlásit, že Neganův příběh právě začal. Kdo to však je a jak to všechno bude pokračovat? To si budeme muset počkat do dílů dalších.
České vydání je fajn. Šestnácté balení se oproti předchozím četlo dost svižně. Adlardův styl kresby se za ty všechny díly podstatně vylepšil a dokonce se tady i méně mluví, takže čtenář má, přes absenci všudypřítomných bublin z dílů minulých, možnost se i některými panely pokochat. Oproti televizní verzi, která koketuje právě v těchto pasážích, má komiks stále co nabídnout, a to i přes nějakou tu vyplňující vatu. Stále je to nadprůměrné dílo. Osobně hodnotím nové mrtvoláky pozitivně, a to i přesto, že se zde nic extra dramatického nestane. Ale slibují nový příběh, který se natáhne na řadu svazků a hlavně se v nich, dle tušení, bude již zase konečně něco dít. I když u Živých mrtvých člověk nikdy neví. Čau v díle sedmnáct, kde budeme mít Důvod se bát.
