Proč lidé chodí na pouť? Aby si užili pestrost barevných světel, pohybu, točení, hlasité hudby, davy lidí, nacpali se vším možným, možná se nakonec i pozvraceli. Ale stejně nakonec budou odcházet spokojeni a dost možná si tam zajdou i další rok. To proto, že dostali přesně to, co čekali, a vše na ně křičelo takovým způsobem, že neměli ani čas řešit zbytečné detaily. Stejně je to někdy i u komiksu. Některé série čtete jen proto, že nabízí dostatek zábavy pro každého i přes to, že scénáři rozhodně nehrozí Pulitzerova cena za literaturu.
Když už se máte vrhnout do superhrdinského kousku, čekáte příjemnou popcornovou zábavu, u které nemusíte zbytečně přemýšlet nebo si dělat vrásky s nějakými symboly nebo významy skrytými za jinými významy. Zkrátka, dejte mi maníka v pláštěnce a já budu spokojeně sledovat, jak bude rozdávat pěsti a hlášky a bavit se u toho. Kousky s nálepkou New52, které na náš trh pravidelně přináší BB/Art stále dokazují, že přesně takový druh zábavy nabízí a mnohdy dokáží nečekaně překvapit. To stejné platí o pro aktuálního cvalíka (jeho 264 stran se už opravdu pronese) s podtitulem Trest.
Kniha navazuje tam, kde předchozí díl Imperátor Penguin skončil. Původní Penguin Oswald je po převratu na nucené dovolené, městem se prohánějí nezvykle zmutovaní netopýři, snad každý padouch v širokém okolí má plné ruce práce a do toho všeho někdo Batmanovi přímo pod nosem ve velkém vraždí policajty. Kdyby to tak bylo všechno. Ještě tu je paní, co má ruce ze stínů, paní, co krade identity nebo paní, co manželovi potají upíjí lektvary. Navíc je dost pravděpodobné, že jsem ještě na plno dalších věcí zapomněl.
Ano, čtvrtá kniha série Batman Detective Comics je pěkný guláš. Snad každý sešit řeší něco jiného, minipříběhy se překrývají a chvilku trvá, než se najede na to hlavní, o čem kniha podle anotace je. Přitom se scénář ani nesnaží zacházet moc do hloubky, protože je dost pravděpodobné, že bychom se v ní utopili. Všechno se tak nějak děje a je opravdu příjemné vypnout a sledovat to. Když se naladíte a souhlasíte s tímto stylem, nemůže vás nic zklamat. O to víc překvapí, když se z ničeho nic v příběhu vynoří taková perlička, jako je silný a zachmuřený příběh Jane Doe (paní, co krade identity) a Harveyho Bullocka. Tohle strčí do kapsy i kolegu Snydera, který se české čtenáře snaží ohromit ve stejnou dobu vyšlým Rokem nula…
Stejně mám tento mainstream rád. Nemůže vás zklamat, když od něj v zásadě nic nečekáte a jen pokaždé překvapí tím, že není tak špatný, jak tvrdí rádoby intelektuálové chtějící od komiksu tohoto typu zázraky. Batman Detective Comics 4: Trest je kousek, který si na nic nehraje. Je pestrý, barevný, plný pohybu a hlášek, nabitý vším možným. Ale stejně nakonec budete odcházet spokojeni a dost možná se s chutí pustíte do dalšího pokračování.
Batman: Rok nula – Tajné město
Batman - ušák s pláštěnkou
