Vinnetou před smrtí slyšel znít zvony ze Santa Fé. O tom, jak různě mohou zvony znít a jaká je jejich hodnota v tu kterou chvíli v životě, vypráví tento pozoruhodný a podmanivý komiks. Před sebou máme první velký oficiální komiks české komiksové kreslířky, scénografy, sprejerky, veganky, výtvarnice a kdoví čeho všeho ještě, TOY BOX. Vypráví o sebevyjádření, které také může někdy bolet. Už samotný název Moje kniha Vinnetou je poněkud zahalen tajemstvím, přitom sám o sobě dokáže zaujmout. A to jsme teprve na začátku. Pak stačí knihu otevřít, nasát tiskařskou barvu a nechat se pohltit vyprávěním. Podobně to kdysi měl chlapec Bastien, který otevřel knihu o říši Fantazie a stal se součástí Nekonečného příběhu. Stejně tak se autorka tohoto komiksu stala součástí svého díla, které i její čtenáři mohou aplikovat na sebe a své příběhy. Tento komiks je totiž především o životě a osobní svobodě.
Debutní komiks Toy Box se skládá ze dvou příběhů, které se pomaličku polehoučku prolínají, aby na konci dosáhly absolutního splynutí. Přijde čas, kdy všechny dílky stavebnice do sebe zapadnou a příběh se uzavře. Had pozře svůj ocas a relativita času a osudů se v jednom bodě protne. Přitom na jedné stránce můžeme s větrem ve vlasech pádit prérií na bujném oři a zároveň zevlovat na festivalu netradičního umění na holandském squatu. V jedné rovině je předložen příběh Martina Fontána, který měl jako mladý rád indiány. Miloval Vinnetoua a jako osmiletého kluka ho strašně sebralo, když tento apačský náčelník zemřel. Rozhodl se postavit Karlu Mayovi i celému světu a napsat svou knihu, ve které se nic tak strašného nestane. Odtud pochází i název tohoto netradičního a podmanivého komiksového díla – Moje kniha Vinnetou. Ukázky jeho dětské fantazie sepsané neohrabaným a chybujícím písmem do linkovaného sešitu uvádí každou ze čtrnácti kapitol tohoto okouzlujícího díla. Samozřejmě je nám Martin Fontán představen i v reálném čase, a to od seznámení se s Toy Box až po dosáhnutí statusu jejího nejlepšího přítele.
Druhou hlavní postavou, jejíž osudy diktují tempo a náladu komiksu je Katka, která si ovšem nechala říkat squtersko-indiánskou přezdívkou Semtex Design. Nosila načerno obarvené dready, technařské boty, milovala syna Storma a svobodu. Měla psa, co se jmenoval Tesla, bydlela ve stříbrným mercedesu, na který si nahoru navařila obrácenou loď, aby byl vyšší a psala básničky. Dostala nápad, že s Toy Box vydají knížku, kde budou její básničky a ilustrace autorky tohoto komiksu. Obě dívky se poprvé potkaly na festivalu robotiky a umění v Amsterdamu nazvaném Robodock. Od té doby uběhla spousta času, ale pouto jejich přátelství zůstalo pevné až do konce. Díky okolnostem, které tento příběh popisuje, nakonec nevznikla původně zamýšlená knížka, ale Moje kniha Vinnetou, která je autobiografickou mozaikou, plnou koláží, příběhů, svobody i strastí.
„Fontán, když byl malý, měl stejně jako já rád indiány. Jeho největším hrdinou byl samozřejmě Vinnetou. Přečetl všechny tři díly – poslední až na stranu 258. Jenže tam – tam se to stalo…“
Toy Box ve svém komiksu představuje mix nejrůznějších událostí a pocitů, které ovlivnili ji, i její dva kamarády, kterým se tento komiks rozhodla zasvětit. Někdy projevuje svůj skvělý pozorovatelský talent a smysl pro detail. Jindy zase otevírá studnici osobního žalu, protože život není jen o příjemných věcech. Představuje zde určitou autobiografickou sebereflexi, pomocí níž se snaží vypořádat s událostmi, které pro ni byly důležité a ovlivnily ji. Po všech tuzemských komiksech tady najednou máme příběh jakoby z jiného světa, který v našich luzích a hájích nemá ani srovnání, ani konkurenci. Ze světa nejznámějšího indiánského náčelníka se mávnutím kouzelného proutku dostáváme do situace, kdy je vyklízen známý pražský squat Milada. Fiktivní světy jsou konfrontovány tvrdou realitou, která může bolet a samozřejmě i ublížit. Pointou příběhu je se nad to povznést a vypořádat se se vším, co život přinese. Nejsou totiž jen ty dobré věci, mnohem častěji narážíme na věci zlé. Autorka přináší směsici zdánlivě různorodých příběhů, které do sebe postupně zapadají a během jejího vyprávění pohlcují čtenáře čím dál více. Můžete žít ve zdánlivě jiném světe, který se od světa Toy Box výrazně liší, ale pokud jste ještě neztratili srdce a cit, tak vás naléhavost a opravdivost jejího vyprávění musí minimálně zaujmout.
Množství českých komiksových autorů přináší skvělé a nádherně nakreslené fantaskní příběhy, které mají tendenci odpoutat čtenáře od reality a alespoň na chvíli je přenést do autory vysněných světů. Moje kniha Vinnetou přináší syrovou realitu obalenou do fantaskně poetických vizí, které vás donutí zamyslet se nad životem jako takovým a nad tím, jak k němu přistupovat. A co jsou jeho skutečné hodnoty. Neříkám tím, že se jedná o všelék nebo nějaký patent na pravdu, spíše se jedná o připomenutí si toho, že svůj život máme ve vlastních rukou a měli bychom uvažovat, jak s ním naložit, abychom v konečném důsledku byli sami spokojeni. K tomu všemu slouží naprosto úžasné vizuální pojetí příběhu, které naprosto plně koresponduje se silou příběhu, jenž Toy Box vypráví.
Najednou na našem trhu máme po všech stránkách zcela vyspělý autorský komiks, který má silný přesah do osobní roviny. Nejedná se však o standardně pojaté autobiografické dílo. Máme tady něco, co by nemělo skončit jako předmět debaty u večerní kávy v intelektuálních a uměleckých kruzích. Na tohle je tento komiks až moc dobrý! Snad se mu povede stát se všeobecně uznávanou hodnotou, která bude mít možnost oslovit fanoušky napříč komiksovými žánry a to i ty, kteří si libují spíše v mainstreamové tvorbě. Takovéto komiksy se nerodí každý den a to i v mnohem širším měřítku, než je ta naše malá upachtěná kotlina.
