Lidstvo má zkrátka smůlu. Začne stavět úžasné stroje a čeká skvělou budoucnost plnou zázraků. To by ale stroje nesměly přijít na to, že kromě ropy nebo slunce mají na dosah další ideální palivo. Krev. Navíc když se zdrojů potuluje všude dost. Stačí se jen sehnout, ulovit si jednoho človíčka, urvat mu hlavičku a dolít plnou. Aby toho ale nebylo málo, o svou kapku červené tekutiny se hlásí i upíři, kteří o lidech jako zdroji chutného hemoglobinu vědí už dávno. Zkrátka pech. Takto to funguje poměrně dlouho a všichni, teda kromě lidí, jsou spokojení. Časem se ale ze Země stane vyprahlá pustina, v níž se zbytky lidských tlup perou o poslední kukuřici. Zdroje ubývají...
Příběh Trasfusion je dítkem Steva Nilese, spoluautora severského krváku 30 dní dlouhá noc. Na rovinu musím říct, že i přes zajímavý námět to není žádný zázrak. Děj je vyprávěn velice zkratkovitě a končí dřív než se vůbec stačí pořádně rozjet. Zklamání. Druhou stranou mince je výtvarná stránka, za níž stojí Menton J. Matthews III., malíř, ilustrátor a hudebník, skrývající se povětšinou za přezdívkou Menton3. Ten je známý např. z několika sešitů série Silent Hill nebo Monocyte. Jeho styl je dost šílený na to, aby stál komiks Transfusion minimálně za prohlédnutí, když už ne za přečtení. Přesné temné linky se mísí s malbou štetcem. Zběsilá atmosféra zmaru z panelů přímo cáká. Inspirace Gigerem se nezapře.
Transfusion je komiks, u kterého vítězí forma nad obsahem. Děj je plytký a krátký a přitom v něm je tolik potenciálu. Nakonec vám v paměti uvízne jen silný umělecký dojem plný znepokojujících obrazů a pocit beznaděje s příchutí krve. Ale i to na druhou stranu není úplně málo.
