Osmé číslo komiksového fanzinu BubbleGun ještě voní tiskařskou barvou. Navíc se jedná o číslo speciální. Speciální je jednak v tom, že je poprvé v historii věnováno jednomu jedinému kreslíři, kterým je Pavel „PaTa“ Talaš a jeho sérii O sněhu. Jedná se o sto kusů jednostránkových příběhů, které jsou zasvěceny příhodám hlavního hrdiny a všemu, co se sněhem jako takovým souvisí, včetně pěkně záludných sněhuláků. A také poprvé v historii časopisu byla použita dotace, a to ne ledajaká. Projekt podpořili sami fanoušci pomocí crowdfundingové služby Startovač. Ve spolupráci s fanzinem BubbleGun vám přinášíme rozhovor s duchovním otcem této komiksové série, který se rovněž objevil uvnitř tohoto speciálního čísla. Vzhledem k tomu, že papírová verze fanzinu je limitovaná, tak jsme se rozhodli, že tímto způsobem bude PaTa a O sněhu dostupnější více čtenářům.

Na začátek řekni něco o sobě, jednoduše se představ…

Tak, kde začít? Kdo vlastně jsem? No, jednoduše chlápek, kterému táhne na čtyřicítku, ale i přes tento pokročilý věk je ve svém nitru pořád kluk, kterého můžete nejčastěji vidět s tužkou nebo fixy v ruce, kreslícího ty své výmysly.

Jak jsi vůbec přičichnul ke komiksu jako takovému a jak vypadaly Tvé první krůčky coby tvůrce?

Tak to je otázka, na kterou ti asi většina českých kreslířů mé generace odpoví stejně… Jako malej jsem se s komiksem setkal díky Rychlým šípům, no a samozřejmě taky i díky Čtyřlístku a ABC. V pozdější době, to mi bylo asi kolem 12 let, jsem si nechával kupovat časopis Pif, který byl ovšem v originále, tedy ve francouzštině. Takže francouzské texty v bublinách, kterým jsem nerozuměl. A tak jsem je začal nahrazovat svými vlastními texty. Prostě jsem od boku střílel, co si asi tak můžou povídat a přepisoval jsem si to do češtiny. Samozřejmě jsem tyto komiksy nejen četl, ale snažil se podle nich i kreslit. Ale nekreslil jsem jen podle komiksů... Velkým vzorem mi byly Disneyovky, na které jsem koukal v telce a zároveň jsem se ty postavičky snažil zachytit na papír.

A co se týče mých začátků komiksových… Vůbec první komiks jsem nakreslil přibližně v deseti letech, měl čtyři strany a jmenoval se Meloun & Sirka. Takový trochu dobrodružně-sci-fi laděný komiks. Kdo ví, kde je mu konec

Jaké máš další koníčky krom těch komiksových?

Těch koníčků je spousta, dělám od všeho kousek a nic pořádně. Vedle kreslení je to samozřejmě i fotografie a muzika. Fotím tedy hlavně do šuplíku, s tím se nikam necpu, ale s tou muzikou jsem dosáhl pár malých úspěchů, když jsem měl možnost dělat na remixech pro dvě kapely. Jedná se tedy o elektronickou muziku, ale to už je na jiné povídání.

Máš jako kreslíř nějaký vzor? Kteří komiksoví kreslíři Tě ovlivňují a ke kterým vzhlížíš?

Po pravdě, těch komiksů jsem v životě zase moc nepřečetl, takže jsem neměl možnost mít nějakého oblíbence mezi kreslíři. Řekl bych, že tak od puberty asi do 27 let jsem ani nekreslil a ani se nezajímal o komiks. Ten můj návrat k tomuto zájmu přišel asi až v roce 2003, ale to jsem začal sledovat spíše české a slovenské amatérské kreslíře než ty velké světové ikony komiksu. Každopádně, asi největší ovlivnění cítím v posledních letech ze strany Jeffa Smithe díky jeho Kůstkovi. Jeho styl kresby je pro mě prostě na prvním místě. Nikdy jsem v komiksu moc nevyhledával ten klasický mainstream, ani žádné krváky a horrory. Já jsem na tu srandu. A Jeff Smith spojuje výbornou, čistou kresbu a poutavý příběh s humorem, a to je něco pro mě. Nesmím ale zapomenout na Franka Cho… jeho práce je taky prvotřídní. Myslím, že všichni chlapi se mnou budou souhlasit

Kdy vlastně vzniknul nápad na komiks O“ a jak se původní myšlenka změnila vzhledem k realitě dnešních dní?

Psal se rok 2010 a byla tuhá, a fakt už dlouhá zima… No a o čem jiném v zimě kreslit než o sněhu? Venku sněžilo a sněžilo a já si říkal, odkud se furt ten sníh bere? A tak jsem nakreslil první stranu s názvem Odhalené tajemství. Původně se vůbec nemělo jednat o nějakou sérii, ale sněhu neubývalo a nápady se rodily. Když jsem byl na třetí straně, tak mě napadla ta myšlenka, že by bylo zajímavé, kdyby se do tohoto komiksu zapojilo víc lidí a tak jsem rozhodil sítě, kdo by byl ochoten se podílet na tomto komiksu formou nápadů/scénářů. A povedlo se. Tímto chci všem zúčastněným ještě jednou poděkovat ;) No a dnes už beru „sněhovej“ za kus sebe, takže pokračovat v práci na téhle sérii je takovou mou přirozeností.

Hlavní postava, která byla až později pojmenována jako Jaroslav, se také vyvíjela nebo jsi se od začátku držel původního „náčrtku“?

Ve své podstatě asi zůstal stejný. Myslím, že krom pár zjednodušení od prvního dílu zůstává stále sám sebou. Samozřejmě nějaký posun v podobě tam je, ale je to dáno spíš vykreslením ruky, která našla ty pravé tahy pro co nejrychlejší a nejjednodušší cestu k získání chlapíkovy podoby. 

Myslíš, že se Jaroslav vyvíjí i z, řekněme, psychického hlediska?

Určitě ano. Není to už žádný ňouma, který si nechá všechno líbit. Často ho sice můžeme vidět na pokraji sil v boji proti sněhu nebo proti sněhulákům, ale když chce, tak se svému osudu dokáže vzepřít a pak to začne lítat. Je škodolibý, vynalézavý, ale i soucitný a hravý. Je pravda, že sníh je pořád o krok před ním, ale nic není na stálo ;)

O sněhu se aktuálně stalo Tvou „poznávací značkou“, chceš u tohoto námětu zůstat a co s ním zamýšlíš do budoucna?

Zatím mě nenapadlo, že bych se „sněhovému“ měl přestat věnovat. Je to konečně něco, co má ten dlouhotrvající potenciál. Vždycky jsem chtěl pracovat na nějaké sérii na pokračování a komiks O sněhu mi to nabízí. Tak proč toho nevyužít. 100x O sněhu je zatím první vlaštovkou, která se bude snažit najít si co nejvíce svých fanoušků.

V těchto dnech finalizují práce na dalším titulu ze série O sněhu s podnázvem Hledání Jara, což bude šedesátistránkový, barevný příběh o hledání jara. No a v plánu je i další sněhový projekt, který bude věnovaný více dětem… což samozřejmě na kvalitě neubere ;) No a patří se doplnit, že na obou těchto projektech budeš jako scénárista podepsán ty, BeeSee

Na tomto komiksu se vystřídalo více scénáristů, jak Ty jako kreslíř hodnotíš jejich práci a čí sněhové náměty jsou Ti nejblíže? Nestalo se Ti někdy, že jsi řekl „tohle ne, tohle by se v O sněhu stát nemohlo“, nebo tak něco?

Hlavně si velice vážím jejich nápadů a námětů, protože bez nich by toto dílo asi nevzniklo. Největší zásluhu má asi Vhrsti, který mě neúnavně zásoboval scénáři a má jich v této sbírce přesně 50. Přijde mi ale, že všichni, kteří přispěli svým námětem do této série, byli naladěni na stejné vlně. Ztotožnili se s chlapíkem, ale kolikrát ho i pěkně potrápili, ale nikdy náměty vyloženě nepřekročily daný rámec. Teď si vybavuji, že dva náměty jsem vlastně nenakreslil… Jeden byl na téma elektrické křeslo a druhý měl nést název Facebook. Tak ty jsem vyřadil. Promiň, Vhrsti ;) Že bych preferoval některého ze scénáristů, to asi ne… Všichni pochopili, o co jde a myslím si, že kdybych neevidoval, co kdo vymyslel, tak bych to už v budoucnu ani nerozeznal. Ale co bych to byl za otce a za manžela, kdybych nevyzvedl díl Trakaře od mé dcery Natálky, který mě hodně baví, no a poslední díl s názvem Poslední, který vymyslela Marťa (má drahá polovička), tak v tom se poznávám… Úleva, že jsem zvládl stovku a smutek z toho, že už je to za mnou

Jak se Ty sám cítíš jako scénárista? Preferuješ raději vlastní scénáře nebo od jiných tvůrců?

Ohledně scénářů ke sněhovému, když jsem si je psal sám, tak jsem nevymýšlel žádné záludnosti, kde by mohl vzniknout problém při kreslení. Takže mé scénáře jsou většinou hodně jednoduché až naivní… o to líp se ale kreslí. V případě scénářů od jiných tvůrců je to často boj s tím nakreslit to tak, aby to vyhovovalo i představě scénáristy. O to větší výzva to je. Popravdě, ne vždycky jsem se trefil, ale pak už jsem si do toho nenechal kecat. Takže je to tak napůl, když mi někdo vymyslí scénu, tak jsem spokojený, že už nad tím nemusím přemýšlet, ale na druhou stranu se děsím toho, co si na mě vymyslej

O sněhu není určeno jen pro děti, ne? Jak Ty osobně vidíš, řekněme, cílovou skupinu, které by tento komiks měl být určen?

Myslím, že se podařilo nastavit takový ten neutrální postoj komiksu. Není to vyloženě dětské čtení, ale taky ne vyloženě pro starší čtenáře. Mám dojem, že v tom najde každý něco. Na dceři mám vyzkoušeno, že dětem by se to líbit víceméně mělo, no a nějakou tu „fanouškovskou“ základnu mám i mezi dospělými, takže tam taky není problém. Samozřejmě jsou i tací, kteří v komiksu O sněhu nevidí vůbec nic, ale s tím se počítá. Jen doufám, že jich nebude většina.

Jak hodnotíš ze svého pohledu komiksovou scénu u nás? Máš oblíbené autory, weby atd.?

Česká komiksová scéna… To je stále se probírající téma. Po pravdě, nevím. Komiksových kreslířů je spousta, ale nikde není vidět tu spoustu vydaných, českých komiksů. Samozřejmě, pár výjimek se už našlo, někteří uspěli i v zahraničí, ale stejně se mi to zdá pořád málo. Nedokážu to asi posoudit, ale stále tady cítím nějaký ten blok. Zajímalo by mě například, jestli by nakladatelství Argo šlo do vydání komiksu Divočina od Mikuláše Podprockýho s takovým nadšením, kdyby nebylo té úspěšné kampaně na Startovač.cz. Mám takové tušení, že by to asi tak jednoduché s vydáním Divočiny v ČR nebylo. Kdo ví?...

Co se týče oblíbenosti webů, tam jsem to v poslední době hodně omezil, takže novinky sleduji asi jen na Komiksáriu a takové to opravdové zapálení pro komiks zase na Kocogelu. No a Facebook mi nabízí ze všech koutů komiksu něco, takže na něj samozřejmě nedám dopustit. Je to pro mě v poslední době asi nejjednodušší centrum informací... nejen ze světa komiksu samozřejmě.

Který tuzemský či zahraniční komiks Ti nejvíce utkvěl v paměti a u kterého sis řekl něco ve smyslu, že takový komiks by jsi také rád někdy udělal?

Pamatuji si, že před nějakými deseti lety mě opravdu oslovila knížka Jimmy Corigan, tím jsem byl nějakou dobu opravdu zasažený a považoval jsem to za vrchol toho, co jsem zatím v komiksu četl. V poslední době mě opravdu převálcoval Kůstek, o kterém jsem se tady už zmiňoval a taky mám rád postavy Hellboye a Goona. Ti mě baví. Mají v sobě jiskru a hlavně vtip, a to je jeden z hlavních pilířů, které od komiksu očekávám a co se do nich pokouším dávat i já. Z tuzemských věcí mě nic nenapadá... Stylově se mi líbí komiksy Pavla Čecha a v poslední době jsem začal více sledovat i práci Petra Kopla.... Ale konkrétní titul, který by mě dostal do kolen, si nevybavím.

O vydání 100x O sněhu provázely různé peripetie, můžeš přiblížit, co jsi všechno absolvoval než se vydání konečně podařilo?

No, byl to běh na dlouhou trať, až jsem nakonec skončil tam, kde jsem před pár lety začínal publikovat, a to u BubbleGunu. Popravdě cítím celkem velké zklamání z postoje nakladatelství, které jsem oslovil. A že jich nebylo málo. Zpravidla jsem jim nestál ani za to odpovědět mi, že o mě nemají zájem. Jejich neochota komunikace mě celkem překvapila. Samozřejmě se našly i světlé výjimky – aspoň odpověděly a s díky odmítly. Největší naděje byla k mému překvapení u Albatrosu, kde projevili zájem o komiks O sněhu, všechno už bylo na dobré cestě k vydání, jednání mezi námi bylo příjemné a slibující podepsání smlouvy, ale pak se to zaseklo na rozpočtu. Nakonec to krachlo. Moc nadějí jsem si už pak nedával, přece jen jsem už přes rok psal, nabízel a vnucoval se bez úspěchu. Až jsem se jednoho dne bavil s Toem,a ten mi z fleku nabídl vydání sbírky jako speciál Bubble Gunu. A taková nabídka se neodmítá ;).

Kam všude se zatím tvé komiksy dostaly? Pochlub se nějakým portfoliem ;-)

No, zatím toho moc není. Do tiskové podoby se mé komiksy dostaly hlavně díky fanzinům, které se nebojí otisknout amatérské kreslíře. Vlajkovou lodí je samozřejmě BubbleGun, kde jsem do tohoto čísla, z celkem sedmi vydaných publikoval ve čtyřech z nich. Pak jsou tady fanziny jako Vichřice nebo Chyba, jejichž čtenáři měli taky možnost číst nějaké komiksy hlavně z autorské dílny BeeSee/Pata. Mé komiksy můžete vidět hlavně na mých domovských stránkách na adrese pata.kocogel.info a kompletní info o komiksu O sněhu můžete najít na adrese osnehu.webnode.cz.