Myslím samozřejmě zlatý fond českého komiksu, kam bez jakékoli diskuze tvorba scénáristy Vlastislava Tomana patří. Před koncem loňského roku vydalo nakladatelství XYZ pořádnou bichli nazvanou Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana a navazuje tak na o dva roky starší Zlatou knihu komiksů Václava Šorela. Obě knihy jsou pojaty graficky stejně a velmi k sobě ladí. Portfolio pana Tomana je však výrazně širší a jedná se tedy o reprezentativní výbor z jeho díla, i díky tomu se novější publikace pyšní větším počtem stran. Na druhou stranu je použit jemnější papír a čtenář se neubrání prosvítání stránek. Stejně jako v minulé publikaci, setkáme se s profily všech zúčastněných tvůrců a navíc je přidán kompletní seznam vydaných komiksů, ke kterým psal Vlastislav Toman scénáře.
Vlastislav Toman je znám nejen jako komiksový scénárista, spisovatel fantaskní literatury, ale také jako dlouholetý šéfredaktor populárního ABC. Jeho komiksy v podstatě zlidověly a v různých vydáních jsou i dnes přenášeny z rodičů na děti. Což dokazuje hned úvodní trilogie Pod paprsky zářícího, která i přes to, že se začala rodit před čtyřiceti lety, neztrácí na životaschopnosti a dobrodružnosti. Samozřejmě je z dnešního pohledu kresba Františka Kobíka poněkud staromódní, ale to vůbec neubírá na síle všech tří příběhů: Příhody Malého boha, Příchod bohů a Kruanova dobrodružství. Perličkou pro fanoušky tohoto námětu pak jsou hned v úvodu přiložené dvě autorovy povídky, Příchod Malého boha (TO) a Příchod bohů, na jejichž základě tyto komiksy vznikaly. Tady bych trošku rýpnul do grafického zpracování povídek, protože čistě textové strany jsou zpracovány poněkud roztahaně a připomínají spíše knížky pro ty úplně nejmenší. Nicméně rozhodně do této knihy patří a jejich zařazení se dá jen s povděkem kvitovat. Je vidět, že komiksům neubral zub času nic z jejich originality a z jejich čtivosti. Tahle trilogie patří rozhodně k pilířům nejen tvorby Vlastislava Tomana, ale i celé tuzemské komiksové scény.
Na původní trilogii navazuje trilogie další, byť ne již tak proslavená Kruan z kmene Gron-c-chů. Po Františku Kobíkovi výtvarnou stránku převzal Michal Kocián, jehož kresba je mnohem moderněji pojata. Vytrácí se ono nostalgické kouzlo a komiksy Kruanova cesta, Kruan a bohyně a Kruan a služebníci zla působí mnohem moderněji a ještě více míří k fantaskním tématům. Je jasné, že navázat na předchozí trilogii nebylo vůbec jednoduché a vynucená změna kreslíře také mnohé fanoušky Kruana poněkud zklamala. Přesto má i tato trilogie něco do sebe a především poslední komiks, uzavírající tento příběh, mi přišel k duhu. Všechna Kruanova dobrodružství zajímají více než polovinu knihy a čtenář si je může přečíst krásně za sebou, v čemž je také jeden z velkých přínosů této rozsáhlé publikace.
Další trilogií, která se opírá o známou románovou předlohu A.C. Doyla jsou Tři výpravy do ztraceného světa. Pokud máme tento měsíc zasvěcen tématicky cestování časem, tak tyhle komiksy k tomu sednou jako ulité. První výprava do ztraceného světa je již rovněž ábíčkovskou klasikou, na kterou mnozí vzpomínají. První díl kresebně ztvárnil Jiří Veškrna. Druhá výprava, která volně navazuje na Doylův příběh, je již ztvárněna Františkem Kobíkem, který příběh posunul opět trošku jinam, a to stylem sobě vlastním. Třetí výprava má opět jiného kreslíře, tím se stal Jiří Petráček a jedná se spíše o jakýsi epilog k celé sérii než o něco, co by do problému vneslo nějaké nové světlo. No není třeba jen mazat med kolem huby, takže na rovinu konstatuji, že tahle výprava je nejslabší a příliš se nepovedla. A to ani z kresebního hlediska, protože některé experimenty jsou možná až příliš na pováženou, vzhledem k předchozí formě příběhu. Vzhledem k tomu, že Třetí výprava má v této knize premiéru, uvidíme, jaké budou další reakce čtenářů a vyznavačů klasických dvou prvních výprav.
Na závěr jsou připraveny tři krátké vědeckofantastické komiksy jako jakési bonusové zakončení knihy. Prázdniny s Maťany jsou klasickým chlapeckým dobrodružstvím, které ani nepotěší ani rozhodně neurazí. Planeta Xindlu působí trošku rozháraně a prim v ní hraje výborná kresba Karla Jerieho. Závěrečný Šroťák je spíše takovou šestistránkovou komiksovou humoreskou než něčím, co by mělo nějakou hlubší hodnotu.
Jisté je, že Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana si své místo na slunci zaslouží a rozhodně potěší malé i velké čtenáře, kteří propadli kouzlu příběhům, jenž vymýšlí tento muž s chlapeckou duší i srdcem. Jsem velmi rád, že tato kniha vyšla a dle seznamu všech komiksů Vlastislava Tomana, by určitě nebyla nouze i o její další pokračování. Více takovýchto projektů, které potěší i pohladí všechny komiksové fanoušky, jenž zůstali věrní příběhům svého mládí.
