Dospívání není jednoduché období, a to jak pro děti, tak i pro jejich rodiče. Každý jedinec, který prožil a přežil pubertu bez újmy, bude se mnou jistě souhlasit. Během neklidného stadia lidského vývoje se probudí k životu bouřlivé hormony a tyto překvapí zcela nepřipravené adolescenty a co si budeme nalhávat, i jejich rodiče. Mladému člověku začínají nečekaně růst o překot rozličné části těla, většinou dosti nesouměrně, takže pohled na onu entitu je někdy opravdu úsměvný. Dospívající si v tomto věku začínají uvědomovat své tělesné změny a odlišnosti. Mnohdy jsou růstové etapy zdrojem velkého zklamání a prudkých výkyvů nálad. Mimo tělesné schránky začne člověk mnohem více poznávat své vnitřní já, psychické pochody a formuje se jeho konečná osobnost. Hledá se, hádá se, vzpírá se proti zaběhlým pořádkům a také navazuje pevná přátelská pouta a poznává první lásku.
Vše výše uvedené, vede k nutnému mezigeneračnímu střetu a je tradičně zdrojem vtipných historek a příběhů. Puberťák právě teď zakoulí očima, něco zajódluje a slíbí si, že nikdy nebude jako jeho předpotopní rodiče. Mnohem později se přistihne, že promluvil hlasem svého otce, či matky, ale to už mu po bytě jódlují jeho mladší klony. Nesporně, je to tak, bez diskuse a život je kruh. Jak z toho věčného kolotoče ven, když není úniku? S humorem, jedině s humorem lze přečkat pubertu a nejlépe s komiksem Pupíky!
Francouzský komiks Pupíky autorské dvojice Delaf Dubuc a Maryse Dubucová si bere za námět osudy tří dívek, jež se pohybují v nezdravém „přátelském“ vztahu. Vím, zní to paradoxně, ale je to tak a ve svém životě jsem podobné svazky nebo houfování zažil a na vlastní oči viděl. Slečny v pubertě utváří velice nepravděpodobné skupinky a přiblížit se k nim je mnohdy životu nebezpečné, tedy alespoň pro tokající stejně staré tetřívky. Jedná se pravděpodobně o jakýsi obranný pudový rituál, kdy není mladému samečkovi dovoleno přiblížit se k opačnému pohlaví, aniž by neutrpěl duševní škodu a ztrátu sebedůvěry. Komiks Pupíky staví přímo na této holčičí vlastnosti a nabízí tři absolutně rozdílné, až bych řekl archetypální charaktery.
Nesourodé komiksové trio tvoří poměrně inteligentní Karin, jež je za všech okolností přátelská, obětavá a její kouzlo se ukrývá spíše uvnitř, neboť zjevem nápadně připomíná dlouhou rozvařenou nudli. Druhou dívkou je ohnivě zrzavá kráska Jenny, která moc rozumu nepobrala a vlastně to je příkladná blbka. Poslední čokoládová Vicky má od obou uvedených profilů něco, ale nedostává se jí toliko potřebné empatie, což z ní činí dokonalou manipulátorku. Snad jen dodám, že každá z dívek pochází z jiné sociální vrstvy a hormonálně emoční souboj může naplno vypuknout... Holky na kolbiště, do bahna!
Komiks je zpočátku četby velice monotematický a těží pouze z uvedených rysů dívek a konfliktů, jež sebou přináší ona námětová vyhraněnost. Tématem prvních příběhů je většinou překazit „kamarádce“ rande, přebrat jí kluka, či jí jinak zdeptat, ztrapnit a před světem znemožnit. Dvě školní krásky Jenny a Vicky jsou pěkně proradné mršky a tropí Karin jen samou neplechu. Vlastně jí zneužívají k vlastnímu sobeckému prospěchu, zviditelnění se a vy se divíte, co se dá pro bizarní přátelství vytrpět a co vše je údělem zoufalé ošklivky.
Pilotní skeče si vystačí s jedním listem komiksu, kam se bohatě vejde krátký děj a satirická pointa, což bylo hlavním důvodem, proč jsem zprvu často knihu odkládal. Postupně, jak jsem se ke komiksu vracel a s obtížemi se nořil do jeho dalších a dalších okének, se jednostránkové skeče rozvíjí na dva, až tři listy. Přibude bezprostřední návaznost a také retrospektiva se vloudí. Scénář se jednou zaměří na tu dívku, jindy na onu a najednou chápete, proč se ta, která mrcha chová, tak jak se chová. Dále jsou vyjeveny různé nečekané souvislosti, emoční pohnutky, rodinné vazby a sexuální preference.
Příběh Pupíků se pozvolna vyvíjí, rozrůstá, rozvětvuje a košatí do překrásně bohatého stromu, plného panelů a bublinek. Bez zbytečných kudrlinek, dělá pokroky. Komiks nabídne vlastně v celkem sedmi knihách přerod a proměnu z podlé taškařice v takřka psychologickou úvahu nad sexuální orientací jedince a třeba nevěrou rodičů, kterou následuje třeskuté téma rozvodu, či umění odpouštět si. Látkou komiksového scénáře je i hledání a nalezení svého místa v současném zběsilém světě a kupříkladu odlehčující detektivní zápletka. Opravdu, poctivá kriminálka s akčními prvky a je toho mnohem více.
Něco, co bylo nejdříve na úrovni krátkého stripu, jež jsem opravdu odsouval, jsem nakonec nedal z ruky. Překvapení je pro mne o to větší, že jsem první knihu Pupíků již četl a tenkrát jsem chybně usoudil, že v tom dále pokračovat nebudu. Jistě, bylo to náramně vtipné, leč jednotvárné. Tehdy. Inu, změna je život. Pupíky jsou o životě a člověk má v něm jedinou jistotu, že nic není jisté a všechno se neustále mění.
Zpětně viděno a hodnoceno po přečtení sedmi knih v jedné, je komiksový scénář komplexní a bravurně zvládnutý. Ale je třeba připomenout, že všudypřítomná nadsázka by nemohla nikdy fungovat bez skvělé kresby. Malíř Delaf využívá poměrně jednoduchý ráz ilustrace, jehož hlavním prvkem je karikování postavy a deformace, kde se záměrně kreslíř dopouští zesměšnění, či zveličení, jež značně zvýrazňuje některé tvary figury nebo obličeje. Pro výsledný efekt a vtipné vyznění komiksu je podstatné věrné zachycení nálady a emoce, což se daří skvěle. Na straně 316 dokazuje malíř životaschopnost vlastních gagů i bez doprovodného textu v bublinách.
Napsal jsem toho až dost a mohl bych ještě dlouze pokračovat. Zkrátím to. Čtení, ač primárně určeno dívkám je mnohem hlubší, než se zdá, je podnětné, poučné a duchaplně realistické. Osobně jsem moc nadšený a domnívám se, že si v komiksu každý najde to své, ať už se jedná o holky, kluky, nebo jejich rodiče. Četbu Pupíků mohu jen a jen doporučit. Rozloučím se slovy, která napsal spisovatel Ephraim Kishon „Ženská duše je pro mě otevřená kniha, jenže napsaná v nesrozumitelném jazyce.“
Souhrnnou knihu Pupíky 1-7 vydalo nakladatelství COOBOO ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2016. Přeložili Irena Šmérková a Luděk Janda. Určeno pro čtenáře od 12 let.
