Asi každá kultura má svou představu o konci světa. Křesťané mají svůj Armageddon, slovanská mytologie počítala s propadnutím se světa zpět do moře chaosu a seveřané měli Ragnarök. Tento soumrak bohů byl předpovězen a bohové se na něj připravují. Vzdorují svému osudu, přestože se mu nemohou vyhnout. Odin ve své síni Valhalle shromažďuje a hostí mrtvé válečníky, aby s ním při Ragnaröku vytáhli do boje proti silám ohnivého démona Surtra. Po boku Surtra se proti bohům postaví Loki a jeho děti - obří vlk Fenrir a zemský had Jörmungandr, který na dně moře obtáčí celou zemi. Samotný Loki bude kormidlovat loď vytvořenou z nehtů mrtvých. Věštba praví, že vlk Fenrir sežere všeotce Odina a pak bude zabit jeho synem Vídarem, Thor a had Jörmungandr padnou ve vzájemném souboji. Stejně tak se pozabíjejí i Heimdall s Lokim a Týr s nestvůrným psem Garmem. Poté Surtr spálí vše na prach. Vědmina píseň však také praví, že v kmeni stromu Yggdrasilu, který spojuje devět světů, se schovají muž a žena a ti pak znovu zalidní nový svět. Podle předpovědi přežije také šest dobrých bohů a mezi nimi i Thorovi synové Módi a Magni. Takto si to seveřané po generace vyprávěli.
Komiks Ragnarök však nevypráví jen o samotném konci světa, ale hlavně o tom, co bylo poté. Jeho autorem je legendární Walter Simonson, cenami ověnčený komiksový scénárista a kreslíř, který není neznámý ani u nás. Jeho scénáře či kresbu najdeme v celé řadě komiksových knih, které u nás vyšly. Nejznámější je asi díky jeho práci na Thorovi, na kterém u Marvelu pracoval od roku 1977 až do roku 1986. Ukázku z této práce jsme si u nás mohli vychutnat díky Ultimátní komiksové kolekci, kde vyšla kniha Thor: Poslední viking. Simonson je velkým fanouškem norské mytologie a tak k tématu přistupuje citlivě. U Marvelu byl nepochybně svázán určitými pravidly, která říkají, co si s postavou může dovolit, jak má vypadat a jak se má chovat. Přesto se mu do příběhů podařilo dostat i prvky ze skutečné mytologie. A pokud si vzpomenete na Posledního vikinga, tak se vám jistě vybaví i panely, na kterých kdosi buší do kovadliny a ková meč. Ten kdosi je právě výše zmíněný ohnivý démon Surtr.
Simonson je u Ragnaröku, stejně jako v případě Thora z Marvelu, autorem scénáře i kresby. Série začala vycházet v roce 2015 - dlouhých 17 let poté, co bylo Simonsonovi nabídnuto vrátit se komiksově do světa severských mýtů. Během té doby si udělal jen pár náčrtků skutečného Thora (ne toho blonďáka od Marvelu) a přemýšlel, jaký příběh by měl vyprávět. A pak, když už na to úplně zapomněl, se mu znenadání jednoho dne zrodila v hlavě vize, kterou rozvinul v celý příběh.
Kniha Ragnarök, s podtitulem “Poslední žijící bůh”, začíná vyprávěním. Na několika stránkách se odehrává nádherně nakreslený pád bohů s verši Vědminy písně ze starší poetické Eddy. Matka vypráví dceři před spaním příběh o bitvě, která se udála před stovkami let. Jsme v soumračné krajině spáleného světa, kde spolu žijí temní elfové, trolové, trpaslíci a lidé. Živí i mrtví. Lidé živoří pod tyranií ostatních a celému světu vládne Surtr a jeho démoni. V tomto světě se vydává matka na poslední výpravu, aby získala nesmrtelnost pro svou dceru. Má zabít mrtvého boha. Věci však nejdou tak, jak bylo plánováno a mrtvý Thor znovu povstává jako draugr - mrtvý, který vstal z hrobu. Simonson byl ke svému novému Thorovi krutý. Thor si nepamatuje co se stalo, ani jak dlouho byl mrtvý. Postupně objevuje tento nový soumračný svět, který nezná, a zjišťuje co se děje. U kořenů padlého Yggdrasilu hledá Mímiho studnu, poté v troskách Asgardu zase nalézá ostatky své ženy Sif a všech svých dětí. Simonson totiž při Ragnaröku, na rozdíl od mytologie, zabil všechny bohy. Všichni, které Thor znal, jsou mrtví a jeho největší nepřátelé, včetně světového hada, stále žijí.
Ragnarök je komiks od fanouška norské mytologie určený pro další takové příznivce. Netuším, jak se na to dívají ortodoxní uctívači severských bohů, ale mě se na krku Thorovo kladivo Mjolnir houpe také a jsem spokojený - s příběhem i s typicky Simonsonovskou kresbou. IDW vydalo “Ragnarök vol. 1” v krásné knize s pevnou vazbou a parciálním lakem na deskách. Kniha má 160 stran a je vytištěna na kvalitním papíru. Vazba i po přečtení drží jako nová. Musíte se ale připravit na trošku složitější angličtinu (alespoň pro mě) a na pojmy a jména, které vyžadují hlubší znalosti mytologie. Pokud tedy máte příběhy o severských bozích rádi, tak neváhejte a jděte do toho. Příští rok má jít do kin Ragnarök v podání Marvelu a toho se docela obávám.