Všichni komiksáci je znají – Batman, Wonder Woman a Superman. Zakládající členové Justice League of America, přátelé a nejznámější superhrdinové DC universa. Zažili miliony dobrodružství, ať už spolu, či odděleně. Svět zachránili nespočetněkrát a ano, párkrát se už i poprali mezi sebou. Každého ale občas napadne „Jak by to vypadalo, kdyby...“ Batman bojoval s Drákulou, Superman skončil v Rusku, nebo kdybyste zkřížili Wonder Woman a Madonnu (jo, i tohle se stalo ;-) ). Jedno takové coby kdyby se k nám dostalo i skrze animovaný film a web sérii Justice League: Gods and Monsters. Třídílný webseriál nás postupně seznámil s každým z nově pojatých charakterů a zároveň nás navnadil na (dle mého názoru) hodně povedený animovaný film z dílny Bruce Timma.
Ale jak nejspíš pár zkušenějších komiksáků ví, nejen animací živ je komiks. Co se tím snažím poněkud neobratně naznačit, je fakt, že díky filmu vznikla i stejnojmenná komiksová kniha, na jejímž vzniku se podílela elita komiksového světa – Bruce Timm, John Marc DeMatteis, Thony Silas, Moritat, Dan Green, Tony Aviña a další. A co že nám tento výkvět komiksového světa přináší? Pojďme se na to podívat.
Po dějové lince toho kniha s filmem mnoho společného nemá (což je jen dobře), ale hodně se mu přibližuje svou strukturou. První tři sešity nás seznamují s původem novodobých Bohů a začínáme – nečekaně – od největšího bijce.
Sešit s názvem Fallen nás seznamuje s tak trochu jiným Supermanem. I když „tak trochu“ je v tomhle případě slabý pojem. Poslední přeživší Kryptoňan, narozdíl od svého originálu, byl totiž zrozen klasickým kryptonským způsobem, což znamená, že vznikl v porodní matici smíšením genetického materiálu dvou Kryptoňanů. Jestli ale čekáte, že otcem Supermana je mírumilovný Jor-El, tak se pletete. Lara Lor-Van v tomto případě spojila svůj genetický materiál s agresivním a bojovným generálem Dru-Zodem. Ani toto universum se ale nevyhnulo zkáze Kryptonu a tak byl jejich syn vyslán na podivnou modrou planetu ve vzdálené části vesmíru, aby mohl Krypton žít dál. Ani na Zemi ale nešlo vše tak, jak to známe. Superman neskončil u milující rodiny uprostřed Kansasských obilných lánů, ale u neméně milující mexické rodiny Guerrů. Díky tomu Hernan Guerra, jak jej pojmenovali, zažívá „Americký sen“ z jiného úhlu, než Clark Kent – ne jako realitu života, ale jako svatý grál, ke kterému se musí dostat tvrdou prací. A ani to není tak jisté, když člověk říká místo yes, sí. Morartova kresba, připomínající tak trošičku svým stylem Moebia (ve vzhledu postav, nikoliv propracovaností pozadí), skvěle dokresluje atmosféru tohoto ne-až-tak pohádkového příběhu supermanova vzniku.
Další sešit s názvem Hunger nás přivádí do Gothamu. Opět je vše jinak. Namísto milionářského synka Bruce Waynea nás čeká Kirk Langstrom. Ano, v klasickém DC universu jde o záporáka Man-Bata. Tady se ale z Kirka stalo trochu jiné monstrum. Namísto hnusného ksichtu, srsti a blanitých křídel, získal tento nadějný vědec hlad. A pár bílých tesáků. Během snahy o léčbu nádoru se mu nechtě podařilo infikovat se za pomoci netopýří krve a nanotechnologie vampirismem. Nádoru se sice zbavil, ale cena za to byla příliš velká. Langstrom se ale nehodlá vzdát svého života a příčetnosti jen tak, proto se po nocích potuluje Gothamem a vysává lidské krysy do sucha. Během toho se neustále snaží najít lék na svůj neutuchající hlad. Během toho čelí zlodějům, mafiánům a dokonce dojde i na zombie. I když to z popisu zní, že Hlad je pouze lacinou hororovou povídkou o vzniku jiného Batmana, i tento příběh se nese ve značně temném, částečně melancholickém duchu s jasně čitelným hlubším podtextem. Ne každé monstrum je odsouzeno k životu v osamění, ale zároveň né každé monstrum se musí bát slunečního světla. Depresivní atmosféra „upířího“ Gothamu je skvěle podtržena a zdůrazněna drsnou kresbou Mathewa Dow Smitha a barvami Jordie Bellaire. Stylově bych se nebál jejich práci přirovnat k noirovému Seanu Phillipsovi.
Třetí úvodní sešit s názvem The Dream nám představuje posledního člena této poněkud pokroucené verze trinity a to Wonder Woman. Zapomeňte na Amazonky, princeznu Dianu či mýtický ostrov Themyscira. Tahle Wonder Woman je, stejně jako Superman, uprchlicí z jiného světa. Ze světa zmítaného válkou, ovládaného bohy, ke kterým patří. Ze světa známého jako New Genesis. Vnučka Highfathera Izaya, vladaře New Genesis, žena zesnulého Oriona, rudovlasá Bekka – to je nová Wonder Woman. Vybavena pouze technologicky vyspělým New Genesis armorem, superinteligentním počítačem Mother Box a obsidiánově černým, smrtícím mečem, ocitne se Bekka v roce 1962 v Indii. Uchvácena přívětivostí a mírumilovností, s jakou byla přijata do komunity, začne se Bekka učit vše o svém novém domově. Netrvá dlouho, než vyrazí na cesty, aby poznala vše nové, co na ni čeká. Ovšem ne všechno, co ji potká, je pouze dobré, a tak následkem jednoho nepěkného rasistického konfliktu odloží Bekka cestu bojovnice a připojí se k hipísácké komunitě „vlasáčů“. Bohužel v každém jablku se najde červ. Bekka je tak vystavena konfrontaci s poněkud šíleným Dr. Psychem, který vyvíjí novou drogu. Ta ale musí projít vývojovými stádii, které mají na betatestry poněkud nemilé vedlejší účinky. Díky tomu opouští Bekka její nejvěrnější komunitu, aby si založili vlastní farmu, nazvanou New New Genesis. I tady se, nečekaně, podařilo vybrat skvělou kombinaci umělců a Rick Leonardi, Dan Green a Allen Passalaqua zvládli navodit příjemnou hippie atmosféru šedesátých let i s jejími stinnými stránkami.
Úvod máme za sebou a dostáváme se k hlavnímu příběhu třídílné Genesis.
Děj začíná vystoupením milionářského vědce, filantropa, ale ne playboye, Jacksona Alperta, který se rozhodl dát lidem to, co chtějí – zdraví, krásu, mládí a superschopnosti. Samozřejmě nic není zadarmo, takže k této léčbě zatím mají přístup pouze ti nejbohatší. Vzhledem k potenciálu této nabídky netrvá dlouho, a výše představená trojice se sejde přede dveřmi Alpretova sídla. Kirk toužící po vyléčení svého hladu, Hernan, který chce jednoduše být Superman i ve světě superlidí, a Bekka, jenž se chce jednoduše podílet na vzniku lepšího světa. Vypadá to, že tahle pohádka bude mít šťastný konec. Alpert má dokonce podporu i prezidentky Amandy Waller a jejího vědeckého poradce Lexe Luthora (ano, Lex je tady ten hodný... tak trochu), kteří mají hrůzu z novodobých Bohů bez možnosti kontroly. Jackson Alpret by tak mohl být lístkem k ovládnutí a zničení Supermana, Wonder Woman a Batmana. Je ale klasikou, že každý vědec má v zásobě minimálně pět až deset dalších motivů. Nejinak je tomu i v Alpretově případě a finální hrozba tak vede ke vzniku Justice League. Celý příběh je doprovázen komentářem Lois Laneové, která na novodobé trinity nenávidí úplně všechno. Je, stejně jako většina populace, vyděšená jejich nekontrolovatelnou mocí a svůj strach převádí v energii, jenž využívá k agresivním a útočným komentům na účet všech tří. A je to právě ten pohled obyčejného, vyděšeného člověka, který dodává příběhu tu správnou atmosféru.
Justice League: Gods and Monsters nejsou typickým superhrdinským komiksem o partě skautů zachraňujících svět. Je to tvrdý příběh o někdy bezohledných, někdy arogantních a někdy pološílených superlidech, kteří se rozhodli pomáhat lidem. Ale co se stane, až je to přestane bavit?
Na začátku jsem se ptal, co že nám tento výkvět komiksového světa přináší? Odpověď je nasnadě – lahůdku. Superhrdinský komiks tak-trochu-jinak. Možná jde o trochu odvážné tvrzení, ale tahle kniha si dle mého vysloužila své místo vedle takových děl, jako je The Dark Knight Returns, či Kingdom Come. Ne, že by se jim úplně rovnala, ale rozhodně se o to srdnatě pokouší a tahle snaha vychází. Pokud byste tuto knihu hledali pod hlavičkou některého z českých nakladatelů, tak byste (snad zatím) neuspěli. Ke knize jsem se dostal díky poslednímu Crweconu, a rozhodně té koupě nelituji. Pokud umíte dobře anglicky a máte rádi superhrdiny tak-trochu-jinak, neváhejte, pokud budete mít příležitost.
