Tim Burton v 80. letech napsal báseň Nightmare Before Christmas a o pár let později požádal Caroline Thompson (Střihoruký Edward, Addamsova rodina), aby podle tohoto námětu sepsala scénář. Režii svěřil Henrymu Selickovi (Koralína) a ten v roce 1993 natočil animovaný film Tim Burton´s The Nightmare Before Christmas, čili Ukradené Vánoce Tima Burtona. Že jde o mistrovské dílo snad netřeba připomínat (o čemž svědčí i nominace na Oscara za nejlepší vizuální efekty).

Ve městě Halloweenu, kde pořád slaví, hádejte co, žijí upíři, čarodějnice a jiná strašidla. Jedním z nich je kostlivec Jack. Jednou se náhodou dostane do Vánočního města, a to ho nadchne natolik, že chce tyhle svátky taky uspořádat (samozřejmě podle svých možností). Tak unese Satana Kalouse a dějí se věci. Na pozadí tohoto příběhu nechybí ani láska mezi Jackem a Sally a samozřejmě happy end. Snímek je protkán písničkami (takový muzikál ze záhrobí) a morbidním humorem (když Jack venčí ducha svého mrtvého psa nebo upíři hrají hokej s deštníky a dýní). 

Chlapci a dívky každičkého věku, nechtěli byste vidět něco zvláštního? Pojďte s námi a uvidíte to naše město Halloweenu.

Všechnu původní hudbu složil dvorní Burtonův skladatel Danny Elfman, známý to tvůrce filmové hudby, který ve filmu i nazpíval roli Jacka. Jde o občas decentní, občas přímo rozjařenou orchestrální hudbu, která obstojí i jako samostatné album. K 15. výročí tohoto filmu vznikl jakýsi tribut k tomuto soundtracku, kdy různí interpreti přehráli původní písně. Jednoduše pojmenovaný Nightmare Revisited. Jak se jim to povedlo, se dozvíte na následujících řádcích. 

Úvodní rozvernou znělku nahráli DEVOTCHKA, ale kdyby to byli GOGOL BORDELLO, vůbec bych se nedivil. Následuje samotný Danny Elfman, který znovu přehrál a namluvil úvod (i závěr). Přichází jeden z vrcholů nahrávky, když Marilyn Manson démonicky odzpívá This Is Halloween. Následují alternativně rockoví THE ALL-AMERICAN REJECTS, kteří tady mají ponuře pomalou skladbu, a je to takové bez života. Hudba AMIINA z Islandu je pěkně ambientně minimalistická. 

“What's This?“ je nádherná vánoční píseň a FLYLEAF se s ní dokázali vypořádat po svém. Zpěvačka Lacey Mosley zní půvabně, ale smutně. Takže i když je to skvělá věc, nezachovali její nadšený feeling. THE POLYPHONIC SPREE je mnohačlenný orchestr a jejich do devíti minut natažený “Town Meeting Song“ je hodně rozmanitý až výpravný. Evokuje mi PINK FLOYD a jejich “Zeď“. Skvělé. Smyčcové kvarteto THE VITAMIN STRING QUARTET rádo předělává skladby jiných interpretů do klasické hudby (mj. KORN, BLACK SABBATH, DEPECHE MODE nebo BEATLES). Jack and Sally Montage“ je dobrá instrumentálka, která do konceptu alba zapadá pro svou atmosféru. SPARKLEHORSE mě nezaujali vůbec (snad kromě zjištění, že na jiné nahrávce spolupracovali s Davidem Lynchem). Staří známí KOЯN se s tím jako vždy nepářou a dětská písnička Kidnap the Sandy Claws“ zní z hrdla Jonathana Davise vskutku ďábelsky. 

Punkrockoví RISE AGAINST dodali “Making Christmas“ elektrickými kytarami pěkně energický náboj. Duo Yoshida Brothers z Japonska hrají tradiční hudbu ze země vycházejícího slunce, včetně hudebních nástrojů s trochou elektroniky a dodávají skladbě orientální rozměr, možná až moc. Je to zbytečně přetažené a ke konci už vyloženě nudí. Rodrigo y Gabriela je pro změnu mexické duo hrající na akustické kytary. Nezní to špatně, ba dokonce svěže. Jde slyšet, že mají klasické vzdělání, své nástroje ovládají a umí na ně sakra rychle. Amy Lee z kapely EVANESCENCE zpívá smutný Sally's Song  a je to nádherné, procítěné, melancholické, lepší než originál. Amy dokazuje, že zpívat opravdu umí, navíc zde hraje na piano a harfu. RJD2 je elektronický techno trip hop, trochu jinačí a neotřelý přístup, ale mě vůbec nebaví. 

“Poor Jack“, další pomalá písnička, v podání PLAIN WHITE T'S je pro mě jen průměr, i když dobře zazpívaný. DATAROCK jsou z Norska a jak název napovídá, snaží se hrát rock pomocí počítačů. Takže v jejich podání je to spíš takový zmatený techno remix. Post punkoví SHINY TOY GUNS zní docela temně a tajemně i díky využití syntetizátorů. Na závěr je zde poklidný ambientně elektro-akustický song v podání THE ALBUM LEAF (což je projekt Jimmyho LaValle, který působil třeba v grindcore kapele THE LOCUST). Je to pěkná tečka, ve které jsou motivy z předcházejících písní. Digitální album obsahuje navíc bonus track od psychobilly kapely TIGER ARMY, která zdárně přehrává “Oogie Boogie's Song“. Japonská edice pro změnu má jako bonus rockově kytarovou verzi “Sally's Song“, nazpívanou americkým zpěvákem Scottem Murphym v Japonštině (!). 

Tohle album vůbec není špatné. Ale nesmíme zapomenout, že už originál je skvělý a tohle jsou jen cover verze. Každý z interpretů k nim přistoupil po svém, někdo líp, někdo hůř. Je to pestrá přehlídka různých stylů, kterou se podařilo zajímavě poskládat a tohle album je skvělým doplňkem originálu. 

rok vydání: 2008, Walt Disney records
čas: 75:15
sestavy: různé
hudba a texty: Danny Elfman
umělci a repertoár: Dani Markman
země původu: USA
báseň: http://www.timburtoncollective.com/nmbcpoem.html
odkaz: http://en.wikipedia.org/wiki/Nightmare_Revisited#Track_listing

tracklist:

  1. DEVOTCHKA – Overture
  2.  Danny Elfman – Opening
  3.  Marilyn Manson – This Is Halloween
  4.  THE ALL-AMERICAN REJECTS – Jack's Lament
  5.  AMIINA – Doctor Finkelstein/In The Forest
  6.  FLYLEAF – What's This?
  7.  THE POLYPHONIC SPREE – Town Meeting Song
  8.  THE VITAMIN STRING QUARTET – Jack And Sally Montage
  9.  SPARKLEHORSE – Jack's Obsession
  10.  KORN – Kidnap The Sandy Claws
  11.  RISE AGAINST – Making Christmas
  12.  Yoshida Brothers – Nabbed
  13.  Rodrigo y Gabriela – Oogie Boogie's Song
  14.  Amy Lee – Sally's Song
  15.  RJD2 – Christmas Eve Montage
  16.  PLAIN WHITE T'S – Poor Jack
  17.  DATAROCK – To The Rescue
  18.  SHINY TOY GUNS – Finale/Reprise
  19.  Danny Elfman – Closing
  20. THE ALBUM LEAF – End Title

04.png

a bonus v podobě Burtonovy básně:

O autorovi
Tomáš
Autor

Hudební nadšenec, který má na starost seriály nejen o filmové hudbě. V součastnosti vedle své hudební odbornosti pracuje na rozšiřování znalostí pivních. Protože i pivo může mít tolik odstínů a chutí jako sama hudba. Kdo by mu takové starosti nezáviděl.