Sherlock Holmes je detektiv jako žádný jiný! To je nepopíratelný fakt, který vám řeknou všichni jeho fanoušci po celém světě. Existují různé kluby a společnosti, které bezmezně uctívají tuto literární postavu a s jejím věhlasem může u nás soupeřit tak maximálně Jára Cimrman. Sir Arthur Ignatius Conan Doyle vytvořil literární postavu, která přežila nejen jej samotného, ale především se rozhodla žít naprosto vlastním životem. Příběhy detektiva z Baker Street 221b se rozhodli zpracovat již mnozí, a to jak v literárním, tak i ve filmovém či jiném žánru. A samozřejmě i v komiksu! U nás se této postavy velmi zručně zhostil komiksový tvůrce Petr Kopl a aktuálně tak můžeme číst jeho novinku nazvanou Poslední případ.
Po přečtení této komiksové adaptace zjistíte asi tu nejpodstatnější věc, která dodává Poslednímu případu jeho nezaměnitelné kouzlo. Autor je totiž velkým fanouškem Sherlocka Holmese a za jeho prací stojí především velká úcta a respekt k tomuto fiktivnímu literárnímu rekovi. Petr Kopl je holmesolog! Na druhou stranu má vlastní hlavu a dostatek rozumu, aby příběh zpracoval po svém a dal mu patinu své osobnosti. Tím samozřejmě nechci naznačit, že by se nějak snažil pozměnit povahu původní literární předlohy. Spíše do příběhu vetknul spousty zajímavých odkazů, především z literární a komiksové tvorby a pokud to situace dovolila, zvolil jemné nuance, které příběh zkrášlují a dávají mu nový nádech. Nepovažuji se za nějakého echtovního fanouška tohoto londýnského detektiva, ale zároveň mám jeho příběhy rád, ať již v jakémkoli žánrovém zpracování. Pokud si mám vybrat mezi Sherlockem Holmesem a detektivním seriálem německé produkce, je zcela jasné, po čem sáhnu, haha. Klasické detektivní příběhy samozřejmě vyhrávají a mají absolutní přednost.
Už obrázek u předmluvy Posledního případu mi výrazně evokoval knihu, kterou jsem v mládí hltal. Jmenovala se Muž s dýmkou a houslemi a excelentním stylem jí ilustroval Adolf Born. Od tohoto momentu mě měl Petr Kopl ve své pasti a já četl stránky, které vyprávějí o posledním případu legendárního londýnského detektiva. V příběhu najdete množství odkazů a autor se nebál ukázat i směrem na své předchozí komiksy. Dokonce se „nenápadně“ setkáte i s jeho stripem Štěky Broka Špindíry, za který autor získal tři ceny na Fabula rasa v loňském roce. Petr Kopl velmi zručně do svého díla adaptuje atmosféru viktoriánské doby, zároveň se mu však povedlo dostat na stránky svěžest moderních kreslířských postupů a rovněž díky svému kreslířskému stylu boří věkové hranice potenciálních čtenářů. Tenhle příběh je určen všem, kteří se rozhodnou do něj nahlédnout. Autor již od začátku drží watsonovský styl vyprávění a jeho pohled na blízkého přítele a nezpochybnitelný vzor, Sherlocka Holmese. Akorát s tím „špekem“, že Watson nepíše povídky, ale jednoduše zachycuje případy do kreslených příběhů. Není se tedy co divit, že v Daily Gazette ho nejvíc zajímá novinový strip a nikoli informace, které jsou indiciemi pro uvažovaní jeho detektivního vzoru.
Ti, jenž se řadí mezi znalce nebo „jen“ fanoušky pana Holmese, určitě vědí, o čem je Poslední případ. Těm ostatním jako nápověda stačí pár slov z anotace vydavatele, kterým je Zoner press: „Na scénu opět přichází Sherlock Holmes v doprovodu doktora Watsona v příběhu Poslední případ, v němž slavný vyšetřovatel mizí v hlubinách vodopádu i se svým protivníkem, profesorem Moriartym. Je známo, že nevole, pobouření a rozhořčení nad tím, že autor nechal svého hrdinu zemřít, se nevyhnula ani královské rodině.“ Legendární padouch Moriarty tedy zapříčiní smrt nejuznávanějšího detektiva všech dob. Jenže pokud se ozývá vlna nevole i z Buckinghamského paláce, musel s tím něco provést i samotný sir Doyle. Tohle trauma z nenávidění hrdiny, kterého autor stvořil krásně v Doslovu, popisuje i Petr Kopl. Navíc si pro čtenáře svého komiksu připravil i takovou hru. Vlastně pokud se bavíme o Sherlocku Holmesovi, tak nikoli hru, ale pátrání.
Poslední případ je nádherným komiksovým zpracováním klasiky detektivního žánru. Petr Kopl své oblíbené téma chytil pořádně za pačesy a zpracoval jej k obrazu svému. K jeho cti pak slouží to, že se mu to povedlo na výbornou. Z příběhu dýchá krásná atmosféra a osobitý přístup. U tohoto díla navíc budou přitakávat jak fanoušci komiksu, tak i obdivovatelé muže s dýmkou a houslemi. Vždyť v Předmluvě Posledního případu se nad Koplovým dílem rozplývá i Aleš Kolodrubec, prezident České společnosti Sherlocka Holmese.
